V poslední době se stalo velice populární označování jakékoliv činnosti pokud možno libozvučnými, cizojazyčnými názvy. Mám na mysli také věci, které se nějak týkají společné činnosti konané člověkem a psem. Máme dogtreking, což je dálkový pochod se psem. Doghiking, něco jako rychlá chůze se psem. Dogskijering, jízda na běžkách se psem, nebo dogbiking, jízda na kole. Také se psem. A právě o tom posledním bude tento text.
Máte-li kolo, nebo koloběžku a k tomu máte i vhodný typ psa, můžete spojit jeho venčení se svou zábavou. Prostě psa připnete ke kolu a tradá, vyrazíte na cestu. Není to ale tak jednoduché.
Pes by měl být vaším pomocníkem. A aby opravdu pomáhal, musí pochopit, co po něm chcete a také musí pochopit, že v době, kdy se bude věnovat této činnosti, jsou jiné věci pro něj tabu. Ty dvě věci nepochopí jinak než vytrvalým tréninkem.
Začněte tím, že pejskovi pořídíte tažný postroj. Obojek je pro tento účel naprosto nevyhovující. Postroj mu nasazujte jen, když jdete trénovat. Ihned po tréninku mu jej sejměte. Pes to pochopí tak, že právě doba kdy má na sobě postroj, pro něj znamená, že bude pracovat.
Začněte s rychlejší chůzí a psa se snažte přimět, aby lano, vodítko, které vás spojuje, bylo stále napnuté. Užívejte k tomu například povel „Lajna“. Naučte jej také povely na odbočování. Pes má být vždy před vámi, musí vědět, kam má jít. Používejte u musherů ustálené označení pro doleva „Ho“, a vpravo „Dží“. Nejrychleji to pejska naučíte, když budete na nějakém plácku stále chodit dokola a přitom mu opakovat příslušný povel. Psi se to učí velmi rychle.
Horší je naučit psa tomu, aby šel pomalu. Například když pojedete z prudkého kopce a budete mít co dělat sám se sebou. Kdyby vás v téhle situaci ještě táhnul pes, karambolu se nevyhnete. Na psa při výcviku nespěchejte. I tak budete velice mile překvapeni, jak ho nová disciplína bude bavit a jak se bude těšit, kdykoliv uvidí ve vašich rukou svůj postroj.